Letošní školu v přírodě jsme zahájili stoupáním do kopce na nádherné skalní vyhlídky v okolí Malé Skály. Někteří z nás zdolávali svůj strach z výšek a díky kamarádům společně šplhali po žebřících či schodech až na vrchol. Rozpoutala se šišková válka. Holky proti klukům. Super! Při sestupu jsme se zastavili v amfiteátru a začala zábavná hra. Thea s Markétou jako socha rozteklé zmrzliny byly k popukání:). Další hry na sebe nedaly dlouho čekat, průvodkyně je sypaly z rukávu a my si je vážně užívali. Dokázali byste ve 4 lidech stát tak, abyste se dotýkali země jen dvěma nohama a jednou rukou? Kdo udělá nejvíc kliků za 2 minuty? Kdo skočí nejdál snožmo ve třech skocích po sobě. A další a další hry.
Následující den jsme vyzbrojeni třemi rafty, pádly a trochou teorie vyrazili na řeku Jizeru. Odrazili jsme ze Žluté plovárny na Malé Skále. Cílem bylo udržet raft v přímém směru, proto probíhala i častá výměna kormidelníků. Cestu nám zpestřoval „boj o kuřecí stehno“ (rozumějte o plastovou pískací hračku pro psa). Mohlo se cákat, šťouchat pádlem, i drobné ztráty byly povoleny. Po několika hodinách plavby jsme naštěstí dorazili na Zrcadlovou kozu – sice s prázdným žaludkem, ale velkými zážitky. Zpět už jsme si frčeli na koloběžkách.
Večery jsme trávili u táboráku. Opékali jsme špekáčky, jablka, rohlíky, prostě co bylo po ruce. I na zpívaní došlo. Předzpěvák byl jasný. Průvodkyně Lucka zabavila klukům „kuřecí stehno“, protože s ním blbli až moc. A zároveň vyhlásila, kdo dá nejlepší nabídku, ten ho získá. A vyhrál Kryštof s tím, že bude u táboráku předzpívávat. Slovo dodržel, klobouk dolů. A kdo měl ještě poté ve večerních hodinách sílu, mohl uplatnit svoji výřečnost při hře Městečko Palermo, jinak prostě usnul.
Během čtvrtečního celodenního výletu na zříceninu hradu Frýdštejn a Vranov (Pantheon) jsme hráli „blechu“. Blecha byla v našem případě karabina, které bylo třeba se zbavit, nejlépe ji připnout někomu jinému na batoh. Tomu, kdo měl blechu u sebe v cíli, byl určen trest. Čí rodiče se doma podivili nad černým obličejem svého dítka od uhlíků po návratu domů?
Naše zapomenuté věci v průběhu celé výpravy průvodkyně pilně a celkem nenápadně sbíraly. A abychom je dostali zpět, museli jsme plnit spolužáky vymyšlené zákeřné úkoly. Jako např. ranní koupání v chladné řece, obsluha při snídani či večeři. Nebo Tonda nejmíň třikrát vyběhl na vyhlídku. Co mohl taky jako „yes-man“ odpovědět na otázku: „Půjdeš nahoru ještě jednou?“ Nasmáli jsme se do sytosti.
Počasí jsme měli ukázkové, až v závěru se nám trochu rozpršelo. Proto jsme páteční minigolf už vynechali. V klidu jsme si sbalili své věci do krosen a vyrazili autobusem směrem domů. Cestou jsme ještě stihli vyhlásit anketu „nejvíc zbytečná věc“ na výletě. Vyhrál nejmenovaný žák se svými 4 hřebeny:)
