Pět příběhů jako vědění světa

Na základě myšlenek kosmické výchovy vytvořila Marie Montessori, její syn Mario a její následovník Camillo Grazzini pět příběhů. Pět příběhů, které jsou na první pohled obyčejné, ale přitom v sobě zahrnují veškerý běh světa – a tedy veškeré učivo.

První Velký příběh se jmenuje Bůh, který nemá ruce. Je to příběh o úplném začátku, o vzniku vesmíru a naší Země, o základních zákonech neživé přírody. Existuje něco, někdo, v co věříme, je jedno jak to nazveme, každý člověk v něco věří. To něco dalo základ světa, základní zákony světa, které nikdo a nic nemůže změnit. Tento příběh vede např. ke studiu astronomie: solárního systému, hvězd, galaxií, souhvězdí, fyziky: zemské přitažlivosti, energie, světla, zvuku, pohybu, chemie: skupenství a jejich změn, směsí, reakcí prvků, atomů, periodické tabulky, molekul, sloučenin, chemických vzorců, experimentování v laboratoři, geologie: druhů hornin, minerálů, povrchových tvarů reliéfu, tektonických desek, sopek, zemětřesení, geologických období vývoje Země, zeměpisu: map, glóbu, zeměpisné šířky/délky, názvů zemských a vodních forem, výzkumů týkajících se kontinentů a jednotlivých zemí a měst, klimatických podmínek.

Druhý velký příběh se jmenuje O vzniku a vývoji života na zemi. Příběh se týká vzniku života na Zemi. Cílem tohoto příběhu je uvědomění si, že všechno má svůj úkol, tento svůj úkol si plní. Tento příběh vede ke studiu: biologie, botaniky: rostlin, funkcí částí rostlin (semínka, kořene, stonku, listu, květu, plodu), typu rostlin, přirozeného prostředí výskytu, symbiózy, ekosystémů, ochrany prostředí, prastarého života: geologických období vývoje Země, evoluce, vymírání, nalezených fosilií, živočichů.

Třetí příběh se jmenuje O člověku a jeho darech. Tento příběh se věnuje příchodu a vývoji člověka na Zemi. Příběh vypráví o třech darech, díky nimž jsou lidé výjimeční, o mysli schopné představivosti, o ruce, která pracuje, a srdci, které je schopné milovat. Cílem tohoto příběhu je vzbudit zájem dětí o zkoumání lidstva, probudit v nich fantazii, jak asi mohli první lidé vypadat, jak asi žili, pracovali, co všechno předcházelo tomu, než se člověk a celé lidstvo vyvinulo do dnešní podoby a co všechno tomu předcházelo. Tento příběh vede ke studiu počátku civilizace a potřeb prvních lidí. Vede ke studiu dějepisu: časové osy, prehistorie, dávných civilizací, kultury: umění, malířství, stavitelství, hudby, sociálních věd: současných událostí, vlád, ekonomiky, obchodu, objevů a vynálezů: vědeckých metod, jednoduchých strojů.

Čtvrtý příběh se jmenuje O komunikaci s pomocí znaků. Tento příběh vypráví o vývoji psané abecedy s důrazem na lidskou schopnost napsat své myšlenky na papír. Příběh děti seznámí s jednotlivými druhy písma od obrázkového písma přes první abecedu až po vynález knihtisku. Tento příběh vede ke studiu: čtení: literatury, poezie, mýtů a lidových příběhů, porozumění čteného textu, analýze textu, psaní, jazyka: původu mluveného slova, cizích jazyků, historii jazyků, abeced, produkce knih, gramatiky.

Pátý příběh se jmenuje O matematice – o vývoji čísel. Tento příběh vytvořil následovník Marie Montessori Camillo Grazzini. Poslední z pěti velkých příběhů je Příběh čísel, který se také někdy nazývá Historie matematiky. Tento příběh začíná u prvních civilizací, které často používaly ve svém numerickém systému pouze „jeden“, „dva“ a „více než dva“. Pokračuje pohledem na různé číselné systémy používané po staletí a končí u desítkové soustavy, kterou používáme dnes. Tento příběh vede ke studiu: matematiky: číselných operací, zlomků, desetinných čísel, násobků, druhých mocnin, třetích mocnin, procent, poměrů, pravděpodobnosti, úvodu do algebry, čísel: původu čísel a systémů, soustav, typů čísel, vědeckého zápisu, geometrie: shody, podobnosti, názvosloví přímek, úhlů, tvarů, těles, měření, pouček, aplikací: slovních úloh, měření, odhadů, grafů, vzorců, zaokrouhlování, konceptu peněz.

Smysl velkých příběhů

Velké příběhy dávají učivu rámec, který pomáhá dětem zasadit detaily do celku. Tyto a další příběhy lidí, jejich vynálezů, způsobů života, živočišných a rostlinných druhů mají probudit v dětech zájem, představivost, touhu objevovat, měly by zapůsobit na podvědomí dětí a inspirovat je k dalšímu zkoumání a hledání učiva v knihách, v encyklopediích a dalších materiálech, při jejich výpravách do přírody. Inspirovat k zodpovědnosti za své činy za to, co udělají, co řeknou, ale i za to co, neřeknou. Vést děti k úctě, obdivu, k vděčnosti k ostatním lidem, ale i k jejich úspěchům.