Montessori pedagogika

Vzdělávací program vyvinutý Marií Montessori vychází z poznání a respektování dítěte a jeho potřeb. Klíčovým pojmem metody je tzv. připravené prostředí, ve kterém si děti samostatně vybírají ze škály přitažlivých Montessori pomůcek a materiálů. Učitel je zejména v roli rádce a pomocníka, který děti důkladně pozoruje, aby zachytil okamžik, kdy je dítě připraveno přijmout nové vědomosti.

Montessori třídy jsou věkově smíšené, v jedné třídě jsou většinou tři věkové ročníky. V Montessori školách nejsou tradiční testy, dětem jsou dávány příležitosti zvládnout nové učivo či dovednosti procvičováním a opakováním, a tím přistoupit ke složitějšímu učivu či úkolu. Učitel hodnotí na základě svého pozorování, dlouhodobých záznamů a zpráv o vývoji žáků.

Montessori je pedagogika, která vychází z celku k detailu. Učí děti pochopit svět v jeho souvislostech, v jeho evolučním vývoji, ale i v ekologickém fungování, umožňuje dětem vidět harmonii a řád v přírodě. Všechno má svůj smysl a záměr.

Způsob výuky podle Montessori umožňuje každému dítěti nalézt nejvhodnější formu i tempo vzdělávání. Centrem snah vychovatelů je rozvoj dětí jako sebevědomých a zvídavých bytostí v prostředí podporujícím nezávislost a vzájemnou úctu. Hlavní důraz je kladen na individuální přístup k výuce. Děti si mohou vybrat z celé škály zajímavých a pečlivě připravených úkolů a činností. Mezi dětmi je odstraněna nezdravá rivalita, jsou cíleně vedeny k toleranci. Každé dítě postupuje podle svého tempa, díky čemuž odpadá stres z nedostatku času. Nadanější děti mohou postupovat rychleji, aniž by stresovaly ty, které potřebují určité učivo ještě opakovat a procvičovat.

Míra svobody dítěte je závislá na jeho individuální míře zodpovědnosti. Děti jsou vedeny k efektivnímu využívání času vyučování pro zjišťování nových informací, objevování a ověřování souvislostí a zlepšení svých dovedností.